Vidlák je levičák!
Vidláku, jak je to možné? Jak to, že volíš ty populistické socany, kteří nás chtějí jenom zadlužit a dovést na cestu Řecka? Jak můžeš volit někoho, kdo rozdává z cizího a tvrdí, že dluhy se nemusejí platit? Kdes nechal rozum?
Tak zaprvé, volím levici, protože je to moje svaté občanské právo. Mohu ji volit stejně jako jakoukoliv jinou zaregistrovanou stranu a při svém rozhodnutí se nemusím ohlížet na nic jiného než svůj úsudek, své svědomí a svůj rozum. Dokud to budu moci dělat, aniž bych byl perzekuován, mám pocit, že je u nás pořád ještě demokracie i přesto, že to u nás vypadá spíš jako v Mafiánově. Mohu volit doleva třeba jenom proto, že jsem obklopen spíše pravicovými názory a chci, aby existovala nějaká opozice a ke slovu se dostal i jiný názor.
Zadruhé jednoznačně volím levici, kvůli jejímu populismu, kterým lidem dává sociální dávky. Protože kromě toho, že to někdo zneužívá, je spousta těch, kterým to umožní opustit své gheto, vyučit se, odmaturovat a nebo udělat vysokou školu. Jo milý národe, nehodlám zredukovat problematiku sociálních dávek na jejich zneužívání, rád totiž mluvím i o těch, kterým pomohly. Navíc řeči o tom, jak cikánská rodina bere na dávkách třicet tisíc jsou prostě jenom hoaxy. Prací s cikány jsem se zabýval a bylo zcela běžné, že desetičlenné rodiny měly dávky tak někde na úrovni těch desíti tisíc. Uměli byste vy vyžít z tisícovky měsíčně na osobu?
Zatřetí volím levici právě proto, že je tak plebejská, přízemní a její představitelé se více podobají pracujícím Jarinům z hospody než neoblesním knížepánům. Nevím, jestli si toho někdo všimnul, ale 90% této republiky jsou pracující Jarinové, kteří jdou po práci do hospody, koukají se na seriály a snaží se v tomhle všeobecném zmatku nějak vyžít od výplaty k výplatě. Jednoduše je mi sympatická lidskost a mám rád sentimentální lidi. I když se sám snažím seriály nesledovat a nechodím do hospody, mám rád obyčejného českého človíčka a nemám zapotřebí ho kádrovat a vychovávat ho do nadčlověka.
Začtvrté chci mít ve Strakovce a ostatních vládních budovách lidi, kterým novináři nic neodpustí, kteří budou trvale pod kontrolou a každé jejich třeba sebelepší rozhodnutí bude kritizováno i odmítáno. Nestojím o vládu, která bude tiskem chválena, to bychom se rychle mohli probudit v diktatuře. A nestojím o novináře, kteří adorují ministry, poslance nebo kandidáty na prezidenta. Je mi to sice líto, ale model "politik vládne a novinář kritizuje" funguje mnohem lépe, je-li premiérem Paroubek než Nečas. Prostě já potřebuju, aby se politik bál svého lidu. Ne naopak.
Rozhodně si nemyslím, že by levicoví politici byli chytřejší, morálně kvalitnější a jejich politika propracovanější. Jsou stejně chtiví po moci, stejně zkorumpovatelní jako jejich kolegové napravo. Jejich výroky jsou stejně pitomé, jejich kvalifikace stejně nízká a jejich možnosti řešení jsou stejně omezené jako možnosti pravice. Levice podle mě nenabízí řešení, stejně jako ho nenabízí pravice. Nemají žádný rezervoár nových nápadů, ani nemají odvahu něco doopravdy změnit. Ale v současné situaci v naší republice jsou mnohem víc pod dohledem hochů z Mladé Fronty a Reflexu a to je dobře.
Dnešní společnost je v těžké krizi a ještě to tak nějakou dobu zůstane. A chceme-li nějaké řešení, potřebujeme společnost, kde je naděje, že se to řešení najde. A aby se našlo, je třeba aby co nejvíce lidí z co nejvíce sociálních vrstev mohlo studovat vysokou školu, jezdit do zahraničí na výměnné pobyty. Aby se studovala nejen technika, ale i filozofie, estetika, psychologie a další humanitní obory. aby se pěstovala znalost historie. V úzké elitě vysokoškoláků produkovaných pro potřeby firem se snadno může stát, že potenciální Einstein, Kant, Mozart nebo Wichtrle skončí někde ve škarpě.
Už dlouhá léta u nás platí pravidlo - snížení sociálních dávek = snížení porodnosti. A já bych rád, aby se narodilo co nejvíce potenciálních techniků, inženýrů, myslitelů i politiků, kteří budou mít šanci dostat se do školy,budou mít doma pokoj, kde bude klid na učení. Chci, aby cikánské holky měly alternativu nešlapat chodníky, chci, aby existovala široká záchytná síť pro každého, kdo bude mít zájem. Jestliže se ten, kdo má potenciál vymyslet nějaké řešení dnešní krize, má narodit v chlívě, tak chci, aby se i z chlíva dostal na Karlovu univerzitu a aby měl prostor se tam učit a přemýšlet. Chci, aby po ukončení studia mohl zůstat rovný a aby měl čas dělat to, v čem bude užitečný a nechci aby ho stresovalo a zdržovalo vědomí, že má dluhy ze studia. Chci, aby se z existenčních důvodů nemusel před nikým ohýbat. Vlastně bych chtěl, aby se z existenčních důvodů nikdo nemusel ohýbat.
Je mi úplně jedno, jaká cifra bude na našem státním dluhu. Stejně je to jen hausnumero, které nemá žádnou logiku. Dokud si má stát kde vypůjčit, dokud existuje někdo, kdo má peníze nazbyt, vůbec mě neštve, že to jde na to, aby se nějaký nový Schweitzer mohl narodit, mít šťastné a bezstarostné dětství, vystudovat a vymyslet něco užitečného.
Tohle mi česká pravice nenabízí. Ke školnému totiž nepřemýšlí o stipendiích pro nadané studenty. Ke snižování sociálních dávek nepřidává větší zaměstnanost a navíc - státní deficit se prohlubuje a zrychluje bez ohledu na to, kdo je u moci. Když už nejsou ani jedni schopni deficit byť alespoň zpomalit, chci, aby se ty peníze projedly na sociálních dávkách a ne na korupci. Chci tady mít co nejdéle stav, ve kterém je šance na jiné řešení než násilím.