Oni nechápou, že jim jde o život
Venku se nám mění svět, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. Já si ještě pamatuju, jak nám před deseti lety říkali, jak málo žijeme na dluh. Pamatuju si, jak nám před pěti lety říkali, že daně jsou okrádáním úspěšných a jak nám před třemi roky říkali, že žádná krize nebude.
Teď nám ti stejní říkají, že pokud padne euro, tak nám půjde o přežití… No s tím se dá jedině souhlasit. Ale obávám se, že si pánové ministři ještě neuvědomili, jak moc o přežití půjde především jim. To, že lidi v tomhle státě ještě snášejí tu věčnou šikanu a korupci, to bylo proto, že se jich to vlastně zas až tak moc nedotýkalo. Ale teď začíná jí do tuhého. Teď už může dojít na hlad a bezdomovectví ve velkém. Teď může dojít na opravdu velkou nezaměstnanost, neošetřené pacienty a rabování na ulicích.
Snad si ti hlavouni nemyslí, že jich se to netýká. Nevím, jestli jim to dochází, ale jde jim opravdu o kejhák, protože oni jsou u vesla, oni to nechávají tak daleko dojít. Oni jsou ti, kteří měli vidět dál a měli proti tomu něco dělat.
Oni samozřejmě nemůžou dělat vůbec nic, protože skutečná moc je trochu někde jinde, ale snadno mohou svou funkcí naposled posloužit jako hromosvod národa. Je neuvěřitelné, s jakým klidem nám politici mluví o konci různých tabu sociálního státu nebo daní a nedochází jim, že konec těchto tabu nejspíš rozjede konce dalších tabu a jedno z prvních bude, že se politici nesmí zavírat do basy, nebo něco horšího.
Měli by si na těch ministerstvech sednout a začít fakt něco dělat pro ekonomiku a národ a jestli nebyl vhodnější čas vykašlat se na své sponzory, tak zřejmě už nebude. Jestli to totiž dojde k těm žalostným koncům, jak prorokují, tak oni půjdou první.