Nezávislá žena
To je také jedna z podob dnešního světa – zdůrazňovaná nezávislost. Často slyším, jak je důležité, aby žena nebyla závislá na partnerových penězích, aby byla sama sebou, měla svůj příjem, svoji práci, svoji kariéru, aby nedej bože toho ten partner nezačal zneužívat.
No horší moderní pohádku než toto asi neznám… ze všech stran slyším o nezávislosti a přitom jsme nikdy nebyli závislejší. Jsme závislí na zaměstnavateli, ten je závislý na zakázkách, ty jsou závislé na spotřebitelích, ti jsou závislí na prosperitě a ti všichni jsou závislí na obrovské síti vzájemných výrobních i služebních vztahů. Poslední opravdu nezávislý člověk byl asi Robinson Crusoe a ten, jak víme z románu, strašně moc toužil, aby se mohl vrátit mezi jiné lidi a být na nich závislý a oni zase na něm.
Žádná nezávislost neexistuje a nikdy neexistovala. Člověk je tvor společenský a závislost je předpokladem civilizace. Musíme kolektivně pracovat, domlouvat se, rozdělit si práci a také být na sobě závislí. Pomoci tomu můžeme jen tím, že budeme féroví a budeme se snažit opravdu kvalitně domluvit.
Nechápu, proč ženy touží vyměnit závislost na partnerovi za závislost na zaměstnavateli. Nechápu, proč je lepší chodit do práce a trnout, zda mě nevyhodí, zda budou zakázky, zda bude výplata, než sedět doma trnout zda dá partner peníze na rodinu, nebo je utratí v hospodě.
Dokonce bych řekl, že na partnera se dají snáze rozehrát ženské zbraně a je to člověk, se kterým se dá domluvit ještě nejsnadněji. Se zaměstnavatelem, trhem nebo snad státem už tak veselá s snadná dohoda není. Pokud partnerovi připálíme večeři, dá se to napravit mnohem snáz, než když uděláme někde manko na kase. No a tvrdit, že v práci existuje větší spravedlnost než doma, to je zbožné přání a ne realita.
Pokud se žena neumí domluvit s partnerem, na kterého má největší páky, těžko se bude domlouvat s někým jiným. A vyměnit jednu závislost za jinou, to není řešení situace, to je jen z nouze ctnost.