Assisiho na vás

05.05.2013 10:33

Minulý týden se ke mně konečně dostaly církevní materiály, jak vlastně naložit s tou kupou peněz, které nám náš stát tak otecky, ale proti vůli všech nekřesťanů hodlá nadělit. Je to pěkný balík peněz, když to člověk slyší jako cifru, ale v konečném důsledku je to takové nic. Budou nám to vyplácet dlouhodobě, zároveň postupně přestanou platit to, co platitli teď, takže v konečném důsledku budou církve mít zhruba sedmnáct let zhruba o 20% víc, než mají dneska. 

Ze všech modelů vyplývá, že pokud si jeden sbor či farnost připlácí na faráře částkou zhruba 70 tisíc, bude nutné to zdvojnásobit. Jeden farář bude své ovečky stát cca 150 táců a zbytek se snad poplatí z fondu, který vznikne z těch státních peněz. 

 

Vidíte? Peníze od státu budou stačit na zhruba polovinu farářských platů a nic víc. Žádná charita, žádné nové domovy důchodců, žádná střediska pro nemocné, žádné hospicy. Jen polovina farářských platů a naděje, že úroky budou pořád jak jsou, že ty peníze nebudou vytunelovány, zdevalvovány a nebo opět znárodněny ve jménu záchrany nějaké banky řešením ala Kypr. To je ta slavná odluka církve od státu. Realita bude podle mě ještě o dost horší než to, co jsme si tqdy nastínili. Celkem stoprocentně v příštích letech očekávám Jobovy zvěsti o tom, co všechno se do výpočtu zapomnělo zahrnout a proto to nevychází a proto je třeba sáhnout hlouběji do šrajtoflí. 

 

A církev se bude dál zmenšovat a zmenšovat. A dál se v kostelích bude diskutovat, kde se stala chyba a bude se odevzdaně krčit rameny, že Bůh nějak neposílá ani obrodu, ani nové členy, ani peníze. A až jednou začne téct dovnitř děravou střechou (chvíli to potrvá) tak možná vylezeme ven a zjistíme, že prostor už opanovaly jiné skupiny... 

Ty, které se nebály jít bydlet na periferii Ostravského přednádraží a žít s těmi Romy pod jednou střechou v té špíně a smradu a ukazovat jim, jak to své postavení zlepšit. 

Zasévat do lidských duší budou ti, kteří se postarají o svobodné matky, kdo as nimi budou sdílet jejich beznaděj i nouzi, kdo se budou starat o potřebné, kdo budou mít blízko k bezdomovcům a nezaměstaným. Ti, kteří se nebudou štítit nevzdělaného kruhu lidí, kteří budou umět pracovat s tím, že jsou neukáznění, hloupí. ti kterým nebude vadit, že jejich posluchači nemají žádnou úroveň a ani ji nebudou očekávat. 

Možná že v našich sborech udržíme ještě chvíli tu důstojnou klidnou atmosféru, tu nepopiratelnou intelektuální a kulturní úroveň. možná ještě chvíli budeme pomáhat sirotkům v Indii a snídat s Fair tradem. Možná ještě uděláme pár koncertů, recitačních večerů, poslechneme si pár cestovatelů a pozveme nějaké "správné" politiky. Ale jak je vidět, tyto aktivity nám členy neudrží. 

 

Zatím se jiní už scházejí po sokolovnách a sálech domů kultury. Nemají tam tu důstojnou atmosféru - je tam rambajs a bez pořádných hlasivek či mikrofonu to nejde. Nemají krásné varhany a písně, teré skládal Bach a Stanley. Mají ošoupané kytary a zpívají lísničky, které se pořád opakují do zblbnutí. Nemají tam nažehlené kostýmky a saka. Naopak, celkem to tam i smrdí. Nekáže jim řečník s vysokoškolským vzděláním, ale kážou jim o tom, co je trápí, ukazují na viníky a rozdmýchávají srdce. Vytvářejí zapálený živel, který spolu žije nejen v neděli. 

 

Je zbytečné podotýkat, že ti jejich kazatelé zpravidla lžou. Je zbytečné se ošklíbat, že jejich pojetí víry nepočítá s křesťanským Hospodinem, ale s Alláhem nebo hnutím za přímou demokracii,případně jen s nízkými pudy. Je zbytečné si o nás myslet, že jsme vzdělanější a vidíme dál. Je zbytečné tvrdit, že oni tenhle svět dovedou k nějaké válce. Ano, nejspíš to tak je. Nejspíš to všechno špatně dopadne....  ale je to naše vina, protože místo abychom my opanovali tento prostor, místo abychom se my prodírali smradem a učili romy kopat latríny, tak to už dělají jiní. Místo abychom my snesli v kostelích rambajs a smířili se s tím, že to za dvacet let třeba vylepšíme, tak to dělají jiní. Místo abychom my chodili za těmi nejbídnějšími, místo abychom my sdíleli jejich k smrti nudné a zbytečné životy, tak to dělají jiní. Nikdy se nepřestanu stydět, že náš nejznámější romský aktivista není evangelický křesťan, ale Ind. 

 

My jen sedíme důstojně v kostelích, posloucháme hudbu starých mistrů a vybroušená kázání vzdělaných teologů a koukáme, jak nás ubývá.